slovackykruzek.cz > Novinky a informace > AKTUALITY ROKU 2014 > Životní jubileum Jaroslava Vinklera

Životní jubileum Jaroslava Vinklera

27.1.2014

V minulých dnech navštívila skupina členů Krúžku dlouholetého a zasloužilého člena Slováckého
krúžku v Praze, pana Jaroslava Vinklera, generála v.v. a blahopřála mu k jeho 90 narozeninám
(21.1.1924). Jménem všech „ krúžkařů“ popřál jubilantovi zejména hodně zdraví a dobré nálady
starosta Miroslav Říha a společně jsme si připili a provolali Živijó, živijó.

Helena Šálová mu pak předala PAMĚTNÍ LIST Slováckého krúžku v Praze, kde jsou uvedeny i následující verše:
„ Jednou za čas přijde den slavnější než dny jiné,
na které budou vzpomínat i po letech hlavy sivé.
Ty se dnes dostáváš k významnému místu
 v knize života – 90.listu !!“

Za doprovodu houslí Soni Plzákové přítomní krúžkaři  zazpívali oslavenci jeho oblíbené písně, zejména
z okolí rodných Traplic a Uherskohradišťska. Přát mu přišla i rodačka z Traplic, herečka a moderátorka Českého rozhlasu Lenka Novotná.

Z životopisu Jaroslava Vinklera

Dne 21. ledna 2014 se naplnilo 90 let od narození ing. Jaroslava Vinklera, genmjr. v.v., bývalého starosty Slováckého krúžku Praha, zakladatele jeho časopisu Vědomosť a autora publikace o jeho historii (Praha a Moravští Slováci, 1. vyd. v r. 1988, 2. rozšířené v r. 2006),čestného občana obce Traplice.

Jaroslav Vinkler se narodil v Traplicích na čp. 173 jako druhorozený. Rodina záhy odešla na severní Moravu, kde otec pracoval u dráhy, nejprve do Životic, posléze do Butovic, kde Jaroslav vychodil národní školu. Měšťanku absolvoval v Bílovci. Byl přijat na obchodní školu v Opavě, avšak za pohnutých okolností se rodina před záborem pohraničí koncem října 1938 uchýlila do rodných Traplic. Jaroslav v r. 1940 dokončil obchodní školu v Uherském Hradišti, po ní ale nenašel odpovídající práci. Zapsal se tedy tamtéž na Obchodní akademii, kde odmaturoval v r. 1943.

Poté nastoupil u Bati, kde montoval elektriku do kanónů, zažil nálety. V lednu 1945 byl totálně nasazen na kopání zákopů u Valašského Meziřičí, odkud koncem dubna utekl.

Po osvobození se zapsal na Vysokou obchodní školu v Praze, kterou mohl vystudovat díky penězům uvolňovaným z vázaných vkladů kamarádovy rodiny.

Následovala vojenská prezenční služba, na niž navázala kariéra vojáka z povolání. V jejím rámci absolvoval s výborným prospěchem Vojenskou akademii v Moskvě. Po prověrkách po r. 1968, v hodnosti plukovníka musel své povolání opustit. Až do odchodu do důchodu pracoval jako programátor v podniku Kancelářské stroje.

Po 17. listopadu 1989 byl rehabilitován a povýšen do hodnosti generálmajora.

Od roku 1970 se zapojil do činnosti Slováckého krúžku Praha. Stal se členem výboru, posléze jeho předsedou. Za jeho předsednictví se stal Krúžek samostatným právním subjektem. Jaroslav Vinkler následně přenechal funkci mladším činovníkům, sám se věnoval muzicírování v muzice krúžkařů Kozáci, dalšímu bádání o minulosti Krúžku, ale i obce Traplice (výsledkem byla ve spolupráci knížka o historii obce) a rodu Vinklerů, Borusíků a dalších.

Poslední roky tráví na sociálním oddělení pro vojenské veterány Ústřední vojenské nemocnice, kde ho členové Krúžku pravidelně navštěvují, a kam mu i 22. ledna t.r. přišli ke kulatinám poblahopřát.

I v letech, kdy mu zdraví nedovolovalo účastnit se aktivně života Krúžku, zajímal se živě o dění v něm. Velkým přáním Jaroslava Vinklera vždy bylo, aby se ze Slováckého krúžku Praha nevytratila vzdělávací a osvětová složka, toto jeho přání chce mj. naplňovat každoroční Moravský věneček.

Ing. Jaroslav Vinkler prožil dlouhý život, bohatý na události a zvraty, které se snažil v posledních letech života písemně zachytit ve svých Vzpomínkách z mého života.

Jaroslava Čajová